Český zahrádkářský svaz byl v letech 1996 až 2008 členem Evropské unie zahrádkářů

	Office International du Coin de Terre et des Jardins Familiaux a.s.b.l.
	Evropská unie zahrádkářů - založena v roce 1926 20, rue de Bragance, L - 1255 Luxembourg, Homepage: http://www.jardins-familiaux.org/ E-Mail: office-international@jardins-familiaux.org Tel.: 00352/453231; Fax: 00352/453412

Historie Evropské unie zahrádkářů
Smysl a účel
Úkoly pro budoucnost
Stanoviska a požadavky

V současné době EUZ sdružuje 14 národních svazů zahrádkářů Evropy s třemi miliony členů.

Členské státy Evropské unie zahrádkářů.

	Belgie	National Verbond van Volkstuinen vzw Ligue Nationale du Coin de Terre et du Foyer Jardins Populaires Vogelmarkt 11, B - 9000 GENT Sekretariát: c/o M. L. Van BELLEGHEM Oudburgweg 6, B - 9830 St MARTENS-LATEM Tel.:0032/9-3298522, Fax: 0032/9-3298522
	Dánsko	Kolonihaveforbundet for Denmark Frederikssundsvej 304A, DK - 2700 BRONSHOJ Tel.: 0045/38288750, Fax: 0045/38288350 Homepage: http://www.kolonihave.dk/, E-Mail: infor@kolonihave.dk
	Finsko	Suomen Siirtolapuutarhaliito r.y. Pengerkatu 9 B 39, SF - 00530 HELSINKI Tel.: 00358/9-763155, Fax: 00358/9-763125 Homepage: http://www.siirtolapuutarhaliitto.fi E-mail: sgarden@siirtolapuutarhaliitto.fi
	Francie	Ligue Française du Coin de Terre et du Foyer Fédération Nationale des Jardins Familiaux 11, rue Desprez, F - 75014 PARIS Tel.: 0033/1-45404045, Fax: 0033/1-45407890 E-mail: jardinfa@club-internet.fr
	Holandsko	Algemeen Verbond van Volkstuinders Vereinigingen in Nederland Kemphaanweg 1, NL -1358 AA ALMERE Tel.: 0031/36-5384436, Fax: 0031/36-5384437 E-mail: avvn@euronet.nl
	Lucembursko	Ligue Luxembourgeoise du Coin de Terre et du Foyer 97, rue de Bonnevoie, L - 1260 LUXEMBOURG Tel.: 00352/480199, Fax: 00352/409798 E-mail: liguectf@pt.lu
	Německo	Bundesverband Deutscher Gartenfreunde e.V. Steinerstrasse 52, D - 53225 Bonn 3 Tel.: 0049/228-473036/37, Fax: 0049/228-476379 Homepage: http://www.kleingarten-bund.de/ E-mail: bdg@kleingarten-bund.de
	Norsko	Norsk Kolonihagerforbund Grřnlandsleiret 23, N - 0190 OSLO Tel.: 0047/22-17237, Fax: 0047/22-173371 E-mail: forbundet@aetat.no
	Polsko	Polski Zwiazek Dzialkowcow Krajowa Rada ul. Grzybowska 4, PL - 00-131 WARSZAWA Tel.: 0048/22-6546232, Fax: 0048/22-2606112 E-mail: reklama@dzialkowiec.com.pl
	Rakousko	Zentral der Kleingartner, Siedler und Kleintierzuchter Osterreichs Getreidemarkt 11/10, A - 1060 Wien Tel.: 0043/1-5870785, Fax: 0043/1-5870785-30 Homepage http://www.kleingaertner.at E-mail: zvpraesident@chello.at
	Slovensko	Slovenský zvaz záhradkárov Republikový výbor Havlíčkova 34, SK - 817 02 Bratislava Tel.: 00421/7-372385, Fax: 00421/7-371041 http://www.zahradkari.sk
	Švédsko	Svenska Forbundet for Kolonitradgardear och Fritidsbyar Svenska Förbundet för Koloniträdgardar och Fritidsbyar Ĺsögatan 149, S - 11632 STOCKHOLM Tel.: 0046/8-7430090, Fax: 0046/8-6403898 E-mail: leif.thorin@koloni.org
	Švýcarsko	Schweizer Familiengartnerverband z.Hd. von Frau Erika Seitz St. Johannesstrasse 2, CH - 6300 ZUG Tel.: 0041/41-7417136, Fax: 0041/41-7417133 E-mail: seitzug@bluewin.ch
	Velká Británie	National Society of Allotment and Leisure Gardeners Ltd. O'Dell House, Hunters Road, GB - CORBY, Northants NN17 5JE Tel.: 0044/1536-266576, Fax: 0044/1536-264509 Homepage: http://www.nsalg.demon.co.uk/, E-mail: natsoc@nsalg.demon.co.uk

Historie  Evropské unie zahrádkářů

   EUZ byla založena v Luxemburgu 3. října 1926. Sídlo, stejně jako generální sekretariát nově založené organizace, bylo umístěno do Luxemburgu. Pan F. Flick byl jmenován generálním tajemníkem a Lucembursko bylo pověřeno zorganizovat v r.1927 první mezinárodní kongres.
    V následujících letech přitáhlo na sebe toto dílo, kvůli svému sociálnímu charakteru pozornost jednotlivých vlád, které sledovaly další vývoj s velkým zájmem. V krizových letech 1930-1934, stejně jako za války byla zahrádka prostředek k získání dodatečné výživy a ke zlepšení materiálních podmínek vlastníků. Tato zahrádka tehdy sloužila stejně jako v dávných dobách, jako užitná zahrada. A protože válka s sebou přinesla rozsáhlé rozdělení a porušení rodin, tak v poválečných dobách byla zahrada jednoznačně činitelem, který mohl pomoci vzniku a podpoře rodin. Stejně jako moderní státy garantují ochranu rodiny ve svých ústavách, tak i EUZ vyzdvihla zahrádku jako ochranný štít rodiny.
    Od r.1960 došlo k masivnímu zkrácení pracovní doby zavedením 5denního nebo 40hodinového týdne. Vlády a instituce všech zemí se začaly zabývat problémem volného času. Éra volného času započala.
    EUZ byla jedna z prvních organizací, která se tímto problémem začala zabývat a v zahrádkách rozpoznala ideální prostředek, jak tento získaný čas smysluplně využít. Mezinárodní kongres v Dortmundu v r.1959 vyhlásil ve své rezoluci, že volný čas může být zdrojem štěstí, jestliže ho člověk využije aktivně a konstruktivně. A zde se jako ideální ve své jednoduchosti nabízí zahrádka.
    Gigantický a fantastický nárůst velkoměst s jejich betonovými bloky a horami kamení, s byty, které se podobají vězeňským celám, přiměl EUZ k podpoře zahrádek jako prostředku ke zlepšení životních podmínek, které dovolí moderní bydlení ve městě. Tato podpora přinesla zakládání zahrad v zelených zónách a parcích měst. Tím získala zahrada své místo v nejmodernější vědě - ekologii ve vědě o životním prostředí a utváření životního prostředí a stojí ve službách jedince, stejně jako celé společnosti.
    Dnes v naší konzumní společnosti voláme po vyšší kvalitě života. Tu poskytuje zahrádka, Zde může člověk pracovat s půdou, sázet, stříhat, formovat, vytrhávat, rušit a znovu obnovovat. Může si podřídit půdu. To je kvalita života, svoboda, obohacení jeho osobnosti. To dokázala EUZ od svého vzniku. Dát zahrádce takovou funkci, kterou trefně definoval spolkový ministr Ravens 29.9.1976 na spolkové soutěži nazvané Zahrada v německých městech a obcích: "Zahrádka, která v sobě kombinuje užitnou a rekreační funkci, dává kus volnosti, kus tvořivosti a pro mnohé jednoduše kus radosti."
    Dnes jsou v EUZ sjednoceni zahrádkáři od polárního kruhu po Simplonský průsmyk, od Birminghamu po Vídeň. EUZ pracuje dál. Je dnes lépe organizována než dříve a koná přípravné práce pro další rozvoj zahrádek a zahrádkářských kolonií, aby se zachovaly i pro budoucí společnost. EUZ není revoluční bez toho, aniž by byla konzervativní. Je pokroková, otevřená pro reformy, další rozvoj a přizpůsobení. Pravdou zůstává, co řekl rakouský spisovatel Peter Rosegger:  Z hroudy prýští síla pro celý svět a požehnání tomu, kdo se jí dotýká

Smysl a účel

    Abychom lépe rozuměli smyslu a účelu EUZ, je nutné ozřejmit kritická slova Abbého Lemirese, zakladatele mezinárodního hnutí zahrádkářů, která pronesl při svém velkolepém projevu na zakládajícím kongresu v Luxemburgu. Pod mottem biblických slov Terra autem dedit filis hominum- dal zemi dětem člověka zvolal: "Lišky mají nory, ptáci hnízda a jen dělník nemá kousek země, ačkoliv byla stvořena pro všechny lidi!". V popředí všech snah Abbého Lemirese stál vždy člověk. Každý člověk, na kterého doléhá bída této doby.
    Tady znamenalo přenechání kousku půdy zmírnění nouze úrodností hroudy, znamenalo ale také zaměstnání pro mnoho nezaměstnaných, které jim dávalo důkaz, že nejsou neužiteční. Z toho vyplynula naléhavá úloha EUZ zprostředkovat myšlenky zahrádkářského hnutí těm zemím, které byly v sociální oblasti na počátku svého rozvoje.
    Díky myšlence "každému kousek země k odpočinku", byly během několika desetiletí od vzniku mezinárodního zahrádkářského hnutí dosaženy velké pokroky v národních svazech a tím se také rozšířily úlohy, smysl a účel ELZ. Na jedno se však nemohlo přestat myslet, a to, že nosnými pilíři tohoto hnutí byly a v budoucnu také zůstanou člověk a rodina.
    Ve své podstatě se EUZ cítí jako pojící člen národních svazů, aby tak byla umožněna a podporována výměna idejí, zkušeností a rad. Jako důležité se jeví, aby národní svazy mohly pomocí jiných svazů pracovat účinněji a cílevědoměji, neboť i přes různost zákonů a nařízení mají všechny národní svazy stejný cíl, tj.vznik nových zahrádek a starost o to, aby existující zahrádky zůstaly zachovány a aby byla zajištěna stabilita a prostředky k zachování sociální zeleně jako samozřejmé součásti našich velkoměst a měst.
    Tato samozřejmost je dnes ospravedlněna víc než kdy jindy, neboť ochrana přírody a životního prostředí se stala hlavní touhou lidstva. Součinnost a sjednocení těchto snah pod dohledem národních jednotek přísluší ELZ. Ve vnějších vztazích přísluší EUZ upozorňovat evropské a mezinárodní autority na myšlenku zahrádkářského hnutí s ohledem na mnohostranný účinek ve smyslu hospodářském, kulturním, zdravotním a sociálním, na braní zřetele na ochranu přírody a životního prostředí a aby byla lidem dána pro jejich blaho duševní a materiální podpora.

Úkoly pro budoucnost

    Vycházejíc ze zásad našeho mezinárodního společenství, čekají na nás v budoucnosti následující úkoly:

1. EUZ sleduje úkol ideově podporovat národní svazy a jejich spolupráci. Organizuje výměnu zkušeností ve všech otázkách, které se týkají zahrádkářství.
2. Zajišťuje napojení na evropské a mezinárodní úřady pro porozumění a nutné právní zajištění individuálních zahrádek a zahrádkářských kolonií. Propaguje nutnost zlepšení vztahu k životnímu prostředí a k ochraně přírody.
3. EUZ dává podněty a podporuje informacemi své členy při organizování studijních cest, kurzů a konferencí . Řídí výměnu zpráv, plánů novějších zahrádkářských kolonií, časopisů aj.

   Dalšími úkoly EUZ je udržovat trvalé spojení mezi národnímu zahrádkářskými svazy s těmito principy:

1. národní svazy spojené v EUZ se hlásí k demokratickým principům,
2. mezinárodní zahrádkářské hnutí podporuje vznik zahrádkářských organizací v Evropě, podporuje jejich rozvoj a zastupuje jejich zájmy,
3. na mezinárodní úrovni se zasadí o to, vysvětlit význam zahrádek evropským a mezinárodním organizacím a bude mít vliv na evropské a mezinárodní zákonodárství,
4. zahrádkářské hnutí se zasadí o to, aby vznikaly zahrádky, určené pro rodiny i osaměle žijící lidi,
5. zahrádkářské svazy/spolky dají těmto lidem užívání zahrady, stejně jako příležitost k zotavení a trávení volného času a tím také umožní zlepšení jejich hospodářské situace,
6. stejně jako v minulosti budou svou prací přispívat k ochraně přírody a životního prostředí a ke zlepšení života ve městech,
7. zahrádkářské hnutí se zasadí o výchovu mládeže pro zahrádkářskou praxi a bude na ni působit tak, aby měla z této práce radost a zajímala se o přírodu,
8. zasadí se o to, aby získala pozemky za výhodných sociálních podmínek,
9. zasadí se o zlepšení mezilidských vztahů ve společnosti a bude působit na vyrovnání rozdílů mezi sociálními vrstvami,
10. angažovat se pro vstup zahrádkářských svazů, které dosud nejsou v EUZ K uskutečnění těchto předsevzetí se národní svazy v EUZ (kterým byl 16.9.1990 přidělen poradní statut v Evropské radě) dohodly na kompletní novelizaci dosavadních stanov a založení spolku. Tento spolek nesleduje žádné hospodářské ani na zisk soustředěné cíle, přebírá a uskutečňuje všechna práva a povinnosti dodnes existujícího ELZ.

Stanoviska a požadavky

    Rodinné zahrádkářské hnutí má značný význam a představuje velkou solidaritu na evropském kontinentu - jednotlivé zahrádky resp. ty, které jsou spojené do kolonií a jsou založeny pro vlastní spotřebu se vyvinuly jako osvědčená část evropské civilizace.

1. zahrady mají velký hospodářský význam, neboť:
   poskytují tomu kdo na nich pracuje a jeho rodině přídavek pro domácí rozpočet a zároveň zdravou výživu poskytují otevřenou náruč ke zmírnění morální a sociální nouze nezaměstnaným .
2. zahrady mají velký sociální význam, neboť:
   a) přispívají rodině v podpoře morálních, zdravotních a výchovných hledisek,
   b) pomáhají často člověku znovu nalézt ve společenském chaosu a schematizaci pracovního procesu otřesenou tělesnou, duchovní a morální rovnováhu,
   c) představují přirozený doplněk nájemních bytů.
3. zahrady mají výchovnou a lidskou hodnotu, neboť:
   a) spolupůsobí na pedagogickou výchovu dětí a mládeže a doplňují školní zahradní výchovu,
   b) rozvíjí osobnost, identitu a hodnotu člověka vlastním svobodným kontaktem se zemí a vykonávanou tvořivou činností,
   c) fyzickou činností zajišťují tělesně postiženým a lidem ve všech fázích života zotavení, zdraví a nový smysl života,
   d) svým pozitivním vlivem na chování a pocit blaha člověka jsou neodmyslitelnou součástí společenského života,
   e) svým spolkovým životem a mezilidskými vztahy pomáhají v dnešní době odbourat stoupající individualismus a stimulují přátelskost a vzájemnou nápomoc,
   f) představují nezaměnitelný prostor na zotavení a pobyt pro všechny vrstvy obyvatelstva.
4. zahrady jsou vhodný prostředek, neboť:
   nabízejí kompletní řešení volného i "odcizeného času".
5. zahrady nabízejí správnou odpověď na dnešní problémy ekologického rázu, neboť:
   a) jsou podstatnou částí ochrany životního prostředí a přírody,
   b) přispívají ke zkrášlení obrazu krajiny,
   c) představují důležitou součást veřejné zeleně a výhodnou investici v zájmu měst a obcí,
   d) jsou podstatným prvkem cílené krajinotvorné politiky.

Proto je nutné požádat

1. místní, regionální a národní vlády
   a) podporovat myšlenkově i materiálně zahrádkářské hnutí
   b) dát hnutí k dispozici cenově výhodné pozemky, ze kterých se dá vytvořit poměrům odpovídající počet zahrádek
   c) nechat provést vlastní ohodnocení pozemku zahrádky, aby se předešlo tomu, že tyto pozemky jsou nějakým způsobem zatíženy
   d) vložit tento pozemek jako trvalý do zástavbových městských plánů, resp. tam, kde to možné není je třeba zajistit propachtování pozemku s právní zárukou dlouhodobé pachtovní nebo nájemní smlouvy pro zahradní účely
   e) pro pozemky na zřízení zahradních kolonií požadovat co možná nejnižší úrokové míry, odpovídající sociálnímu účelu
   f) kvůli veřejným potřebám vyvlastňovat jen u extrémně limitovaných a přesně vyčíslených případů a zajistit v těchto případech stejně hodnotný náhradní pozemek
   g) sady zřizovat v lehce dosažitelné vzdálenosti a vsazovat je do veřejné zeleně. Napomáhat při plánování s ohledem na moderní požadavky a vytvářet je tak, aby byly vhodné pro děti, mládež, dospělé, starší a tělesně postižené osoby
   h) finančně podporovat zahrádkářské hnutí subvencemi, dlouhodobými půjčkami a půjčkami se zvýhodněnými úrokovými sazbami
   i) k zakládání zahradních kolonií svazům přednostně povolit státem garantované půjčky
   j) podporovat a zvýhodňovat zahrádkářské spolky a svazy jako zájmovou činnost, jejichž cíle jsou v zájmu všech lidí
   k) podporovat zahrádkáře v jejich snaze k citlivému porozumění zajištěním vzdělávacích opatření
2. evropské a mezinárodní úřady
   a) seznámit se s cílem zahrádkářského hnutí
   b) pomoci svým úsilím v zájmu rodiny, mládeže a znevýhodněných osob podporovat užitečné využívání volného času. Podporovat a realizovat plánování měst a okolí člověku příznivým způsobem a podporovat ochranu přírody a životního prostředí.

Veškeré informace o EUZ byly zpracovány podle diplomové práce ÚZA-ČZS, př. Jaromíra Láníka s jeho souhlasem.