Spojení zahrádkářů bylo uzavřeno na kongresu v Poznani 31.6.1927. Po organizaci regionálních společenství bylo toto spojení přeměněno na Centrální zahrádkářský svaz republiky polské a jeho sídlo bylo přeloženo z Poznaně do Varšavy. Aktivitu svazu přerušila 2. světová válka. Svaz obnovil činnost v r.1945. V r. 1949 byl rozpuštěn a všechny zahrady byly podřízeny odborům. V r. 1957 byla založena státní rada pro zahrady a regionální rady. Byly odpovědné za organizaci zahrad a zastupování zahrádkářů. Díky úsilí rady pro zahrady přijal parlament 6.5.1981 zákon o zahrádkách. Zákon uznal polský zahrádkářský svaz jako nezávislou, samosprávnou a sociální zahradní organizaci.

    Svaz čítá 974 589 členů, kteří jsou spojeni v 5 139 zahrádkářských spolcích. Různé spolky jsou zastoupeny delegáty v místních zahrádkářských radách, které jsou voleny na regionálních kongresech zástupců zahrádkářských spolků.Všechny spolkové orgány, výbory jakož i dozorčí rada jsou voleny z členů na dobu 4 let. zahrádky jsou zakládány na státních pozemcích a jsou spravovány polským svazem.Parcely dostanou zahrádkáři zdarma a na neomezenou dobu od místních úřadů. Koncem r. 1991 pokrývaly zahrádky plochu 43 930 ha. Velikost jedné kolonie kolísá mezi 1 - 150 ha, jednotlivé parcely mezi 300 - 500 m². Až do dneška nejsou majitelé domovních zahrad členy svazu, i když jim to stanovy nevylučují. statutární cíle polského zahrádkářského hnutí jsou:

• pomáhat zahrádkářským spolkům v organizování a zakládání zahrádek,
• bránit zájmy členů spolku v souvislosti se zahrádkami,
• organizovat oddych a zotavení pracujících,
• organizovat zahrádkářskou produkci a hospodaření,
• provádět sociální a výchovné aktivity mezi členy,
• podporovat výzkumné práce o zahrádkářství a ochraně životního prostředí,
• vyvíjet hospodářskou činnost k dobru členů,
• vyvíjet nakladatelskou činnost.

    Členové platí členský příspěvek a náklady na provoz zahrady tj. elektřina, voda, stavby.

    Z příjmů zahrádkářské kolonie obdrží  65 % příjmů od spolku zpět, aby mohla financovat přepokládané rozpočtové výdaje, 35 % příjmů je odevzdáno radě, z čehož 1/3 je odvedena státní radě polského svazu. V r. 1993 kolísal příspěvek člena mezi 75 000 - 150 000 P ZL a záležel na tom, v jakém okolí se zahrádky nalézají.

    Činnost zahrádek podléhá zahrádkářskému zákonu z 6.5.1981. Polský zahrádkářský svaz provádí svou činnost podle stanov tohoto zákona a jeho statutů deponovaných na ministerstvu zemědělství a výživy. Toto ministerstvo je povinno financovat vznik zahrádek.